0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Kultura30. 6. 20023 minuty

Mimochodem

Dějinný vývoj se sotva řídí symetrií letopočtů, různá jubilea si nicméně zaslouží pozornost už jen jako znaky, k nimž se opakovaně vracíme, abychom se vždy znova pokoušeli vyluštit smysl jejich konstelací. Víme přece, kolik osudových roků v české historii končilo osmičkou. Dvojky tak pověstné nejsou, i když jimi končí také řada pozoruhodných dat. Počíná už rokem 1212, kdy římský král Fridrich II. vydal Zlatou bulu sicilskou, jeden ze základních dokumentů české státnosti. Od sklonku 18. století se dvojky objevují v letopočtech významných pro znovuzrození národa: roku 1782 začaly v Praze vycházet české noviny, roku 1792 byla na pražské univerzitě zřízena stolice českého jazyka, roku 1862 vznikla vlastenecká tělovýchovná organizace Sokol a od roku 1882 působila v Praze vedle německé univerzity i česká. Další výročí měla spíš likvidační ráz: roku 1942 vyvrcholil nacistický teror heydrichiádou, o deset let později se v Praze konal nejkrvavější politický proces a roku 1962 byl odstraněn Stalinův pomník. Událost, k níž došlo před sto lety, má v této řadě místo zdánlivě podružnější. Od května do července 1902 se v secesním pavilonu na úpatí Petřína konala výstava francouzského sochaře Augusta Rodina, kterou pořádal spolek výtvarných umělců Mánes s podporou pražské radnice. Rodin byl v Praze uvítán jako hlava státu a jeho triumfální cesta pak pokračovala na Moravské Slovácko, kde mu tance a zpěvy krojovaného českého lidu evokovaly antiku. „Hle, nová Hellas!“ volal prý okouzleně.…

Reklama

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc