Od prvního Sputniku v roce 1957 se uskutečnilo již více než 4200 úspěšných kosmických startů a ročně přibývá zhruba stovka dalších. Jakkoli někoho mohou taková čísla potěšit, je rostoucí úspěch v dobývání vesmíru vykoupen stále větším znečištěním nejbližšího okolí Země, které představuje čím dál vážnější problém.
Tisíce let
Při uvádění družic a sond na kosmické dráhy se od nich odděluje množství pomocných částí - krytů, svorníků či posledních stupňů nosných raket. Na každé funkční těleso tak připadá nejméně několik přebytečných odpadků. Prostor kolem Země se tím zvolna, ale jistě naplňuje a v současnosti už nad našimi hlavami krouží na dva tisíce tun kosmického smetí. Nejhorší je situace v oblastech, kudy vedou „užitečné dráhy“. K těm patří například oblast vedoucí ve výšce kolem 36 tisíc kilometrů přímo nad rovníkem, která se pohybuje stejnou úhlovou rychlostí, jako se pod ní pohybuje Země. Toho se hojně snaží využít především vlastníci telekomunikačních a meteorologických družic, takže poměrně úzký prostorový pruh je dnes obsazen více než stovkou objektů. Problém je, co s vysloužilci. Důležité přístroje i zdroje energie totiž časem vypovědí službu a z druhdy cenné družice se tak stane neužitečná hromada plechu, která doslova zaclání. Poradit si s tím bohužel zatím umíme jen tak, že se úklid tohoto „smetí“ snažíme přenechat příštím generacím. V praxi to vypadá tak, že před očekávaným koncem životnosti se naposledy zapnou motory a družice se…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
