Vítězství Jacquese Chiraca ve francouzských prezidentských volbách vyvolalo otázku co dál. Staronový šéf státu dosáhl téměř sovětského skóre, o skutečném rozložení politických sil to ale mnoho neřeklo. O tom, co si Francouzi přejí, vypoví až parlamentní volby, jejichž první kolo proběhlo v neděli a druhé, rozhodující, se bude konat poslední den tohoto týdne. Do druhého kola se promítne názor Francouzů na možnou další spoluvládu prezidenta a premiéra z opačných politických táborů, neboť 60 % občanů prodloužení této zkušenosti podle aktuálních průzkumů odmítá. Analýzy také potvrzují, že u části voličů ovlivňuje jejich konečné rozhodnutí více lokální zakořenění a charisma kandidáta než jeho stranická příslušnost. Posledním a snad klíčovým prvkem je dobře organizovaná extrémní pravice. Jean-Marie Le Pen může tradiční pravicové strany připravit o většinu v Národním shromáždění, pokud svým kandidátům nedoporučí, aby odstoupili ve prospěch Chiracových lidí. Francouzský většinový volební systém funguje tak, že do druhého kola v jednomandátových obvodech postupují všichni kandidáti, kteří v prvním získali minimálně 12,5 % hlasů. Křeslo v Národním shromáždění pak získá ten, kdo ve druhém kole dostane prostou většinu. Kandidáti Národní fronty tradičně ubírají ve druhém kole hlasy především demokratické pravici. Předvolební kampaň nebyla nijak nápaditá. Nový francouzský premiér Jean-Pierre Raffarin odmítl televizní diskusi s levicí, takže se pro normálního občana kampaň v televizi…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 51 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
