Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Nenašli jste, co hledáte?

Napište na [email protected]

Komentáře

Osude, staň se

Prezidentské volby ve Francii měly odpovědět na otázku, zda si Francouzi přejí, aby zemi vládla dalších pět let levice, anebo pravice. Přání voličů se podle teoretiků moci mělo v praxi odrazit tak, že si zvolí do čela státu a o měsíc později také do parlamentu zástupce jednoho a téhož politického tábora. Přítomnost Jeana-Marie Le Pena v druhém kole boje o prezidentské křeslo a totální vyřazení levice ale pořádně zamíchaly kartami všem vykladačům budoucnosti. Volba hlavy státu neodpověděla na zmíněnou otázku a navíc zanechala celou řadu otazníků nad výsledkem parlamentního klání, o které nyní běží.

Nebezpečí jménem Le Pen trvá

Jacques Chirac si může gratulovat hned k několika „rekordům“. V prvním kole voleb získal nejméně hlasů ze všech prezidentů páté republiky, kteří se ucházeli o znovuzvolení – jen 19,2 %. O dva týdny později naopak utržil historické maximum – 82,15 %. Může se pochlubit také tím, že lístek s jeho jménem hodily do volební urny tři čtvrtiny stoupenců levice. O takové důvěře si mohl nechat zdát i guru poválečné Francie Charles De Gaulle. Jenže právě o důvěru veřejnosti se Chirac nemůže opřít. Jak trefně poznamenal lídr socialistů François Hollande: „Chirac nebyl zvolen kvůli svému programu, ale kvůli zajištění stability institucí v zemi.“ Podpora jeho osoby jenom proto, aby byla postavena hráz proti Le Penovi, Chiraka neutralizovala. Francouzi si jím zvolili „pouze“ zachování demokracie. Výběr ideologie a programu je…

Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.

Odemkněte si všech 48 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].