Hned na začátku volební kampaně se objevilo nejdůležitější téma - vztah politiky a občanské společnosti. V řadě novinových článků ho připomíná předseda Poslanecké sněmovny a ODS Václav Klaus, který zřejmě zamýšlí občanskou společnost potlačit, protože škodí politické kultuře a tím i zájmům českého státu. Obráncem občanské společnosti je šéfredaktor Literárních novin Jakub Patočka, který naopak vidí budoucnost země v tom, že nejdůležitější věci dohodnou, rozmyslí a uskuteční zástupci občanských iniciativ, kteří za tím účelem vstoupí do aktivní politiky.
Ale s ostatními
S oběma politickými aktivisty je stejná potíž. Občanskou společnost interpretují podle svých záměrů a její obvyklá definice i její současný stav v Česku jsou jim v zásadě lhostejné. Klaus (7. března v MF Dnes) naznačuje, že občanská společnost jsou jakési nátlakové skupiny, které neustálými stížnostmi likvidují politickou kulturu a vlastně vynucují protiakci „ve směru obhajoby existujícího“. Podle Patočky (Literární noviny z 11. března) občanskou společnost v Česku reprezentují především zástupci předlistopadových opozičních iniciativ, kteří odmítají ve jménu společenských a ekologických hodnot „marxisticko-smithovský ekonomický technokratismus“. Z takových ideologických výroků pochopitelně nemůže být nikomu jasné, co vlastně občanská společnost je. Poučení je naštěstí možné hledat v příručkách. Termín „občanská společnost“ vznikl překladem anglického termínu „civil society“. Ta…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 36 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
