0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Rozhovory18. 11. 200111 minut

Možná se nejdřív musíme rozdělit

,
Petr Jančárek

Rámeček

JOSI KLEIN HALEVI se narodil roku 1953 v newyorské rodině s východoevropskými kořeny. V mládí se stal členem pravicového židovského hnutí, zúčastnil se akcí na podporu sovětských Židů (v r. 1972 zorganizoval manifestaci přímo v Moskvě). Své zkušenosti zachytil lehce ironickou formou v prvotině „Vzpomínky židovského extremisty“ (česky vyšlo letos v nakladatelství Sefer). Po odchodu do Izraele začal směřovat od extremismu ke kulturní a náboženské otevřenosti (dva roky strávil na cestách po palestinských mešitách); výrazem jeho složitého vývoje je i kniha „At the Entrance to the Garden of Eden“ (2001) zabývající se vztahem judaismu, křesťanství a islámu. Žije v Jeruzalémě, živí se jako novinář: je pravidelným komentátorem dění na Blízkém východě pro The Los Angeles Times, dopisovatelem The New Republic, The Jerusalem Report, The Washington Post a The New York Times. Josi Klein Halevi je ženatý, má tři děti.

Jaký to má dopad na izraelskou společnost, když dojde k sebevražednému útoku?

První reakce na sebevražedný bombový útok je vždycky emocionální: prohloubí se naše identifikace s osadníky ze Západního břehu a Gazy. Po každém teroristickém útoku na izraelská města dochází víc Izraelců k názoru, že problémem není okupace Západního břehu, ale život v jakékoli části země. Stále více Izraelců je přesvědčeno o tom, že dohoda s Arafátem není možná, ale spousta lidí na světě tomu vůbec nerozumí.

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Dohoda není možná

Vy si…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc