Využij stát
V loňském roce zveřejnili ekonomové Joel Hellman, Gerant Jones a Daniel Kaufmann neobvyklou studii o vztahu státu a firem v transformujících se zemích. Zatímco většina výzkumníků se ptá, jak stát působí na firmy, zmíněná trojice autorů položila otázku obráceně - jak firmy zneužívají stát pro své zájmy? Studie je zřejmě prvním rozsáhlejším průzkumem skrytého lobbismu při tvorbě zákonů a jiných předpisů v postkomunistickém světě. A výsledky? Český „index ovládnutí ekonomiky“ je pod průměrem 22 zkoumaných zemí, dopadli jsme však hůře než například Maďarsko.
V čí prospěch
Ekonomická teorie se začala lobbismem zabývat v 60. a 70. letech, kdy vycházely například kritické analýzy obchodních tarifů a jiných vládních restrikcí obchodních činností. Tehdy vznikl pojem rent-seeking, „vyhledávání renty“: rozuměj dosahování zisku nikoli v tržní soutěži, ale pomocí ovlivňování pravidel hry. První souborná práce na toto téma vyšla před dvaceti lety (sborník osmnácti autorů v čele s Jamesem Buchananem, nositelem Nobelovy ceny za ekonomii v roce 1986). Ekonomové zkoumají legislativní procesy, které vedou k privilegování vítězných zájmových skupin, a zajímají se o společenské náklady vládou uměle vytvořených monopolů a regulací. Pojem rent-seekingu v českých podmínkách dosud zůstával stranou větší pozornosti. Tento skrytý, netransparentní společenský jev se přitom rozrostl v rozsáhlý lobbistický průmysl. Malé zájmové skupiny mohou s relativně nízkými náklady…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
