Proč se na některé zboží uvaluje clo? Pokud si vůbec někdo takovou otázku klade, spokojí se většinou s odpovědí politika či státního úředníka, že musíme naši slabou ekonomiku chránit před zahraniční konkurencí. Podívejme se tedy na naše „národní zájmy“ shrnuté v téměř tisícistránkovém celním sazebníku. Co vlastně chráníme?
Ananas a tropické ořechy
Zní to neuvěřitelně, ale vůbec nejvyšší celní ochranu má v České republice skopové maso vykostěné (254,2 %). Ovšem pozor, budete-li vykostěné skopové dovážet ve slaném nálevu, usušené či vyuzené, zaplatíte clo už „jen“ 251 %. Tvůrci celního sazebníku vůbec tento druh masa zjevně považovali za strategickou komoditu a věnovali mu zvláštní péči. Nebezpečí jeho jednotlivých částí pro náš trh precizně rozlišují: jehně v celku nebo půlené, čerstvé nebo chlazené má sazbu 151,6 %, předky a půlené předky 146,3 %, atd. Stanovení sazeb až na desetinná místa vyvolává dojem vědecké metodiky, s níž tvůrci sazebníku hledají „optimální tarif“. O to ale neusiluje žádný celní systém na světě. Většinou se jedná o snahu úředníků předstírat „odbornost a složitost problému“ kombinovanou s jejich ochotou naslouchat různým zájmovým skupinám. Výsledkem je to, že náš trh je chráněn dokonce i proti komoditám, které zde nikdo neprodukuje. Příkladem mohou být sazenice ananasu se sazbou 19 % (ovšem ananasy konzervované alkoholem, s obsahem cukru nad 19 %, balení do 1 kg už mají tarif pouze 8 %) nebo tropické ořechy a tropické ovoce…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 29 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
