Na začátku tohoto roku vznikla výzva „Brno na přelomu století“, kterou dosud podepsaly na dvě stovky předních osobností brněnské kultury. V rámci výzvy vznikly pracovní skupiny, složené z několika desítek odborníků v příslušných oblastech, které zkoumaly, jak se daří prezentovat základní kulturní priority města Brna, např. odkaz Leoše Janáčka, J.G. Mendela, funkcionalistické architektury nebo poezie.
Stále stejné tváře
Za mimořádně závažnou označila tzv. mediální pracovní skupina této iniciativy, složená převážně ze scénáristů, režisérů a dalších rozhlasových a televizních dlouholetých praktiků i zaměstnanců, především situaci ve veřejnoprávních médiích. Při prezentaci nejpodstatnějších kulturních hodnot totiž existují fatální nedostatky právě v rámci celoplošného vysílání. Jaké jsou příčiny? Obecně umožnila nepříznivý vývoj již samotná atmosféra české politiky 90. let. Vezměme si jenom „nápad“ vystavit kulturní hodnoty podmínkám tržního prostředí. „Skutečná hodnota se nakonec sama prosadí“, slýchali jsme. Jenže jak se ukázalo, v prostředí, kde se o hodnotách nevede soustavná společenská diskuse, kde za ně není pociťována ani přímo vyžadována přímá odpovědnost, kde nejsou s nasazením vytvářeny podmínky pro jejich soustavné ošetřování, kde k diskusím o jejich osudu nejsou zvány nejmoudřejší osobnosti v národě, tam se pochopitelně „sama“ žádná hodnota neprosadí. Kvaziliberální rétorika ve svých důsledcích znamená, že tradiční hodnoty zůstanou…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
