S papežem proti konzumu
Po pádu komunismu se v naší části Evropy ozývaly mnohé hlasy, které předvídaly rychlou sekularizaci Polska po vzoru západních zemí a pokles významu římskokatolické církve ve veřejném životě. V analýzách četných politologů vystupovala polská církev především jako tvrz proti komunismu, která však po jeho pádu měla ztratit svůj dosavadní význam. Splnily se tyto předpovědi? Všechno nasvědčuje tomu, že ani v nejmenším.
Konec rychlých kousků
Barometrem životnosti křesťanství byl vždy počet kněžských povolání - v Irsku, které bylo trvale považováno za baštu katolicismu v západní Evropě, museli pro nedostatek povolání za poslední rok zavřít pět ze stávajících sedmi kněžských seminářů. Polsko je naopak jedinou evropskou zemí, v níž se vysoký počet kněžských povolání nadále udržuje, ba roste. Duchovní formací však procházejí nejen osoby církevní, ale i světské. Podle údajů polského episkopátu se přes milion Poláků angažuje v různých katolických společenstvích. V poměru k počtu obyvatel to dává nejvyšší ukazatel v Evropě. Zvláště patrné je to během velkých církevních slavností (například na mši, kterou na letišti v Lodži sloužil španělský kněz Emilio Tardiff, přišlo přes dvě stě tisíc lidí). Rekordní počet návštěvníků samozřejmě přitahují pouti Jana Pavla II. do vlasti - v Krakově se loňské papežské mše zúčastnilo jeden a půl milionu Poláků. Účast na mši samozřejmě nemusí vždy znamenat plnou akceptaci křesťanského učení, ale i bez ohledu na ni mluví…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
