Každý, kdo si přečetl v Respektu č. 19 článek Filozof a podezdívka od Petra Rezka, musel dojít k závěru, že Ladislav Hejdánek je zběsilý grafoman. Každý, kdo si kromě tohoto článku přečetl i v něm napadenou knihu Filozofie a víra, musel dojít k závěru, že docent Rezek zřejmě četl něco úplně jiného. Nevím, proč Petr Rezek nemá rád Ladislava Hejdánka. Jeho „recenze“ však v každém případě nese jasné známky textu psaného v záchvatu slepé zuřivosti, která nebere ohled ani na logiku ani na srozumitelnost vlastního vyjadřování. Naproti tomu však používá osvědčené metody zesměšňování výroků vytržených z kontextu.
Poklepat si na čelo
Hlavním objektem páně Rezkova rozhořčení je habilitační práce Ladislava Hejdánka z roku 1970 odevzdaná na Komenského bohoslovecké fakultě. Práce se jmenuje stejně jako celá publikace Filozofie a víra a jejím tématem je prozkoumat oprávněnost filozofické (na rozdíl od teologické) reflexe víry. Podle Hejdánka je filozofická reflexe nejen možná, ale i potřebná, což je ve značném rozporu s tehdy (1970) dominantním přístupem J. B. Součka a J. M. Lochmana. Už zde se ostatně Hejdánek pokouší formulovat problematiku „nepředmětné“ víry, tedy jakési „víry v Boha bez Boha“, jíž posléze věnoval značnou část své filozofické práce. Ve světle těchto faktů lze stěží pochybovat o tom, zda je tato práce dostatečně objevná, jak to činí docent Rezek. Pozoruhodné je, jak docent…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 29 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
