PETRA PROCHÁZKOVÁ (1964) vystudovala žurnalistiku na UK v Praze. Od roku 1992 žije v Moskvě, je ředitelkou soukromé novinářské agentury „Epicentrum“, která spolupracuje s českými médii (Lidové noviny, Týden, ČT) i se zahraničními redakcemi (BBC, Hlas Ameriky aj.). Zaměřuje se na zpravodajství z oblasti bývalého SSSR i válečných konfliktů obecně. Procestovala řadu zemí, je v úzkém styku s českou humanitární organizací „Člověk v tísni“. Minulý rok obdržela s kolegy Jaromírem Štětinou a Petrem Jančárkem novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky.
Jako jedna z mála novinářů jste v posledních týdnech pronikla na severní Kavkaz. Jak jste se tam dostala?
Mám v Čečensku i Dagestánu z minulých let kontakty, které se utužily za rusko-čečenské války v letech 1994–96, kdy jsme s několika novináři pobývali dlouho na severním Kavkaze. Vždycky se proto najde někdo, kdo mi poskytne ochranu i přístřeší.
Dneska ale Rusové hranice skoro neprodyšně uzavřeli.
Když je nejhůř, musíte si umět poradit. Čečenské ženy na dagestánsko-čečenské hranici například procházet mohly a někdy je vojáci nekontrolovali. Když jsem potřebovala projít, dala jsem si kameru do ušmudlané tašky, obložila ji rajčaty a prošla. Měla jsem obyčejné čečenské šaty, na hlavě šátek. Ženy, které šly se mnou, mluvily čečensky, všechno vypadalo věrohodně.
Musíte si dát pozor
V Čečensku zuří boje. Jak se dá v takovém terénu pohybovat?
…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 30 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
