0:00
0:00
Domov11. 10. 19995 minut

Když se kácí zeď

Romové prozatím zabránili vzniku ghetta v Matiční ulici

Astronaut

Svítá, ale ústeckou Matiční ulici stále ještě ozařuje světlo pouličních lamp. Mrazivým ránem občas s rámusem projede těžké nákladní auto po nedaleké děčínské výpadovce. Zátarasy se značkou „zákaz vjezdu“ hlídají na obou stranách ulice hlídky městských strážníků. Na chodníku před dvěma činžáky postává a vzrušeně diskutuje asi dvacítka lidí. Pár bledých tváří, ale většinou Romové. Nejsou jen odsud – přijeli například i z Pardubic nebo Nového Boru. Je středa 5. října sedm hodin ráno a podle plánu měl právě teď začít druhý den občanského protestu proti stavbě zdi, která by místní činžáky plné Romů oddělila od okolního světa. Přestože evropský velvyslanec Ramiro Cibrian tlumočil v Praze před časem jasné stanovisko Bruselu – „Bude-li zeď v Ústí, nebudete vy v Evropské unii“ – ústecká radnice včera přikázala stavět. Romové napřed dělníkům bránili vlastními těly. Když to nepomohlo a stavebníci pokračovali v díle pod rouškou noci, nastoupila skupina snědých mužů pod vedením rokycanského aktivisty Ondřeje Gini a tyčící se betonové monstrum rozebrala docela.

Sláva až v Beninu

Občanská sebeobrana Romů z minulého týdne je prozatím posledním dějstvím v rok a půl trvajícím příběhu, který se z původních komunálních kořenů rozrostl v zásadní bariéru na české cestě k civilizaci. Viníci jsou známi. Neschopná ústecká reprezentace nejprve sestěhovala na jedno místo všechny nejproblematičtější – a rasově stigmatizované – jedince z města, a když z toho vznikl celkem předvídatelný problém, odmítla ho řešit. Místo toho přišli komunální politici z ODS s návrhem činžáky plné hlučných Romů obehnat vysokou betonovou ohradou. Idea vyvolala protesty po celém světě a vrhla na Českou republiku těžko smazatelnou hanbu rasistické, temné země. „Zeď v Ústí odděluje Českou republiku od Evropské unie,“ prohlásil minulou středu i Miloš Zeman, jehož vláda se na podnět svého zmocněnce pro lidská práva Petra Uhla proti plánům ústeckého magistrátu postavila, stejně jako prezident Václav Havel. Zahraniční protesty proti ústeckému ghettu se ovšem neobjevují jen v agendě českých státníků a diplomatů. „Narazil jsem na tento problém například i při nedávném setkání evropských regulátorů kapitálových trhů, tedy na fóru, které s lidskými právy přímo nesouvisí. Avšak i zde šlo o otázku číslo jedna směřovanou na mne,“ napsal v půli září oficiální dopis místopředsedovi vlády Egonu Lánskému šéf Komise pro cenné papíry Jan Müller.

↓ INZERCE

Ústečtí politici se svou úpornou snahou vztyčit zeď za každou cenu postarali o bezplatnou propagaci Česka v hlavních světových médiích. Jen za poslední tři měsíce se na webové stránce největší světové zpravodajské televize CNN objevily tři zmínky o Česku – a dvě z nich byly o Matiční. A když nedávno navštívil Prahu i Ústí zmocněnec OSN pro lidská práva Maurice Glèlè-Ahanhanzo, svěřil se hostitelům, že se o zdi ví i v jeho rodném Beninu.

Národní zájem

Ještě před měsícem to vypadalo, že v Matiční nakonec dojde ke smíru. Indický učitel Kumar Viswanathan už s radnicí v Neštěmicích i domkáři skoro dohodl kompromis: zeď bude z průhledných keramických tvárnic, budou v ní tři vchody do Matiční a město za to poskytne v činžácích byt pro sociálního pracovníka. Jenomže pak se do věci vložili romští lídři z celé republiky. „Žádná zeď nesmí stát, jinak podobné bariéry vyrostou všude po republice,“ vysvětluje Giňa důvody svého postupu. „A v ghettech vyroste poznamenaná generace s nenávistí ke všemu bílému.“

Ústečtí ucítili po krachu Kumarových jednání šanci splnit původní plán ve velkém stylu: bez ohledu na zákaz okresního úřadu okamžitě přivezli do Matiční stroje a beton. Z keramického plotu se rázem zase stal více než dvoumetrový betonový val z tvárnic určených pro ohrady kolem kravínů.

„Vím, že vás nepřesvědčím, ale jde nám prostě o ochranu slušných lidí,“ říká mluvčí ústeckého primátora Milan Knotek na otázku, co vlastně otce města vede tak vytrvale do bitvy, kterou nemohou vyhrát a jejíž průběh bude mít zřejmě fatální důsledky pro celou zem. A jak chce primátor svým „slušným lidem“ vysvětlit, že díky jeho umanutosti se i jim zavřou dveře do civilizované Evropy? „Pan primátor nic vysvětlovat nemusí, zahraniční politiku dělá a vysvětluje vláda,“ opakuje už ustálené stanovisko Knotek. „Pan primátor se zodpovídá jen svým občanům. Obraz naší republiky jako xenofobní a rasistické země už stejně dávno vytvářeli stejní lidé, kterým se hodila i kauza Matiční. Jsou to intelektuálové, ale jmenovat je nebudu.“

Na situaci v Matiční byla minulý týden pozoruhodná ještě jedna věc: s výjimkou komunistického senátora Doubravy, který Romům doporučil, aby se nepředváděli, nestála stavba zdi za silný komentář jediné opoziční straně. Pouze poslanci Unie svobody Vladimír Mlynář a Monika Horáková oznámili, že chtějí dát celou věc k Ústavnímu soudu. Tváří v tvář nezájmu či souhlasnému tichému přitakávání stavitelským plánům téměř celé politické scény se pak jako logické jeví poněkud zoufalé vyústění: pražští velvyslanci USA, Kanady, Británie, Finska a EU nabídli české vládě, že ji podpoří při projednávání kauzy Matiční ve sněmovně a vysvětlí českým poslancům, jak velké riziko znamená zvednout ruku pro izolaci.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].