0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Kultura6. 6. 19997 minut

Být při tom

Je trochu zvláštní vítat vznik filmového festivalu, když jeho náplní je promítání snímků, jejichž tématem není nic jiného než různé podoby bezpráví a mučení, zoufalství a bídy. A je také zvláštní přát takovému festivalu dlouhá léta, úspěšné příští ročníky a mnoho dalších filmů s podobně zajímavou tematikou.A přitom jen asi o málokteré kulturní, natožpak filmové akci posledních let stojí za to říct, že je tak spjatá s dneškem, tak k němu mluví, je tak potřebná a námětově nevyčerpatelná, jako o té, kterou v minulých týdnech dala dohromady nadace Člověk v tísni: o festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět. Nápad bosenského exulanta Igora Blaževiče (potvrzení toho, jak cenní a obohacující jsou v našem „národním státě“ lidé, kteří jeho jednobarevnost znečišťují) promítat ve čtyřech pražských kinech po tři týdny filmy vyloženě neoddechové a angažované nejenže nezkrachoval na nezájmu publika, ale naopak založil tradici, kterou by Praha určitě neměla opouštět. Je skvělé, že vedle nejrůznějších pitomostí, jako je každoroční vyřvávání slávy po výhře v jednom exotickém kolektivním sportu, tu vzniká ještě něco jiného: třeba tento filmový festival, který je cílevědomě kosmopolitní, tedy světoobčanský, a který je sebevědomě politický a angažovaný. A je skvělé, že taková akce dá dohromady diváky, jejichž zájem na promítaných filmech nemusí být v první řadě filmový, nýbrž je především solidární.Filmy, které se na tomto festivalu promítaly, totiž rehabilitují smysl…

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc