Předminulý pátek navrhl ruský prezident Boris Jelcin odvolat z funkce výkonného tajemníka Společenství nezávislých států Borise Berezovského. Nejde jen o prvoplánové politikum. Berezovskij je totiž snad nejrenomovanější ruský byznysmen. Co tedy stojí za celou věcí? Odpověď se nenabízí sama od sebe.
Co řekne sedmička
Říká se, že svět vstoupil do „éry skupin“. Tato uskupení jsou definována dosti široce. Zjednodušeně lze říci, že je tvoří několik firem, které jsou rozhodujícím způsobem závislé na čelné společnosti. O finančně-průmyslové skupině lze hovořit tehdy, jde-li o organizaci byznysu a finančního kapitálu, tedy o těsné propojení bank a průmyslových podniků. Jejich zrod se datuje koncem 19. století a zářným příkladem je skupina Rockefellerů. Jelikož šlo o fenomén celosvětový, dotýkal se i předrevolučního Ruska. První etapa začala v Rusku, stejně jako na Západě, na přelomu století, revoluce však prakticky úplně zlikvidovala dvě stě mocných průmyslových syndikátů sedmdesáti soukromých komerčních bank, kolem nichž se začaly utvářet finančně-průmyslové skupiny.Až v roce 1993 vznikla a byla zaregistrována v novém Rusku první „nová“ finančně-průmyslová skupina - Uralské závody města Iževska. Podle studie Gennadije a Diany Černikových („Kto vladějet Rossijej“, česky „Komu patří Rusko“, Moskva 1998) vzniklo do roku 1997 dvaašedesát podobných finančně-průmyslových skupin.Některé z nich však byly klíčové. Ačkoliv se o „silné sedmičce“ začalo psát v…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
