0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Civilizace18. 1. 199810 minut

Vybírá se hlava státu

Obraz prezidenta se u nás po desetiletí spojoval především s postavou T. G. Masaryka, který představoval zástupný symbol archetypu moudrého, vždy spravedlivého vladaře. Masaryk měl mimořádnou osobní autoritu: předseda Senátu, důvodně podezřelý z korupce, rezignoval několik týdnů poté, co mu Masaryk na Nový rok nepodal ruku. Svým důrazem na etické principy se stal měřítkem politické kultury. Čněl nad stranami a choval se vůči nim jako politicky nezávislý strážce demokratického majáku. Proto u nás nebývala prezidentská volba nějakým izolovaným aktem, ale vždy se v ní zrcadlily všechny peripetie na politické scéně a patřila k nejdůležitějším událostem v životě celé společnosti.

Osvoboditel

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Poprvé byl TGM zvolen do čela státu v listopadu 1918, když ještě dlel v zahraničí. Volba byla spíše revolučním aktem - stačilo prohlásit změnu státní formy na republiku a doporučit Masaryka za prezidenta, což přivítali poslanci potleskem. Toto období odpovídalo tehdejším radikálně demokratickým představám a prezidentská pravomoc byla silně omezena. Masaryk se však s daným stavem neztotožnil a dokázal si zjednat značný respekt. Záhy se kolem něho vytvořila skupina reprezentantů politických stran, ale i bankéřů či umělců (tzv. Hrad), jejichž prostřednictvím mohl uplatňovat svůj vliv na společenské dění. V roce 1919 prosadil například snížení věkové hranice prezidenta na 35 let, což byla zřetelná příprava Benešova nástupnictví.

Ani pozdější ústava nepřiznala…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc