0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Zahraničí11. 1. 19987 minut

Mezi Wall Streetem a džunglí

Po nedávném otřesném masakru ve vsi Acteal v jihomexickém státě Chiapas, který si vyžádal takřka 50 obětí, většinou žen a dětí, se do středu zájmu světových médií znovu dostal vleklý konflikt v této nejchudší, převážně Indiány obývané části Mexika. K dnešnímu dni bylo zatčeno na 50 podezřelých, vesměs Indiánů ze sousedních vesnic. Pro alespoň přibližné vysvětlení této na první pohled nepochopitelné tragédie se musíme vrátit zpět nejméně do roku 1994, kdy v tomto kraji vypuklo povstání Zapatistické armády národního osvobození.

Charisma zapatistů

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

První den roku 1994 mělo Mexiko, či alespoň jeho severní a centrální část, důvod k oslavám: platnosti nabyla dlouho očekávaná dohoda o Severoamerické zóně volného obchodu (NAFTA), jakýsi symbolický vstup Mexika do klubu bohatých zemí prvního světa. Téhož dne se však v jeho jižní části nečekaně, ale o to razantněji připomněli všem, kdo uvěřili v neoliberální všelék „salinastrojky“, jejich chudí příbuzní, mayští Indiáni ve státě Chiapas, kterých se oslavované přijetí „moderního Mexika“ do prvního světa tolik netýkalo. Jako by tu proti sobě stál první a třetí svět v jedné zemi. Zatímco sever a střed pokukoval po Wall Streetu, ozbrojené povstání zapatistů vysloužilo Mexiku opět potupné srovnání se státy Střední a Jižní Ameriky a jejich guerillami.

Zapatisté nahlas formulovali požadavky svých převážně indiánských stoupenců ve státě, kde žije 70 % obyvatel pod hranicí bídy a více než polovina nedokončí…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc