V tomto týdnu zažije Petrohrad zvláštní pohřeb. Přesně 80 let poté, co byla v uralském Jekatěrinburgu bolševiky zavražděna carská rodina, budou její ostatky pietně uloženy do hrobky v někdejší metropoli carského Ruska. Celá historie této vraždy vycházela na světlo světa jen pozvolna u úplně není objasněna dodnes. Pozůstatky carské rodiny byly definitivně objeveny v roce 1991 ve společném hrobě v lese nedaleko Jekatěrinburgu, nazývaného za sovětské éry Sverdlovsk - na počest jednoho z iniciátorů carovraždy. Dodnes je ale kauza posledního ruského cara Mikuláše II. a jeho rodiny předmětem politických sporů.
Jelcin ve Sverdlovsku
Před měsícem se prezident Boris Jelcin rozhodl nezúčastnit se pohřbu ostatků Mikuláše II. a části jeho nejbližších. Učinil tak zcela záměrně. Věděl, že jeho neúčast sníží význam obřadu a přinutí politické osobnosti světa, aby samy zvažovaly míru, a především osobní stránku své účasti. Zde se Jelcin shodl s pravoslavnou církví: její nejvyšší představitel, patriarcha Moskevský a vší Rusi Alexij II., se obřadu rovněž nezúčastní. Svatý synod pravoslavné církve šel ovšem ještě dále. Sloužit zádušní mši za zavražděnou carskou rodinu povolil jen nepříliš vysokým církevním hodnostářům: příčinou je trvající spor o pravost ostatků.Neúčast prezidenta a církevních hodnostářů však může mít i konkrétnější, ba osobní příčiny. Co se týče Jelcina, právě on coby oblastní tajemník KSSS ve Sverdlovsku uposlechl výzvu Kremlu, opírající se o…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
