0:00
0:00
Domov22. 6. 19985 minut

Od radosti k frustraci

Podle večerních zpráv se rýsuje parlament se 101 křesly pro ODS, lidovce a Unii svobody.

Astronaut

Ve velkém stanu na nádvoří Lidového domu běží čtyři televizory - na každém jiný kanál - a čepuje se zdarma lounský ležák; je dvacátého června krátce před druhou, za chvíli budou k mání předběžné výsledky voleb. Na dvůr rozvážným krokem přichází předseda sociální demokracie Miloš Zeman. Strnule se usmívá do kamer a cvakajících fotoaparátů, když televize referuje o prvních odhadech: v čele ČSSD s jednou třetinou hlasů, druhá ODS se sedmadvaceti procenty.

Kremlička zase pomohl

Sociální demokraté se radují, ale střídmě. Západočeský kandidát Milan Ekert nejprve nad výsledkem radostně zatne ruku v pěst, ale vzápětí se sám napomene: „Je to jen průzkum, to je houby.“ Jediným zklamáním je zatím zřejmě prognóza skoro 8 procent pro Unii svobody. „Škoda,“ uklouzne Zemanovi. Vzápětí předseda mizí v útrobách Lidového domu hlídaného ochrankou. Ve stanu se krátce počítá. I s lidovci by strana neměla ani polovinu parlamentních křesel a další možný koaliční partner, Důchodci za životní jistoty, je zatím pod hranicí volitelnosti. „To nám ten Kremlička teda zase pomohl,“ volá kdosi se smíchem přes hlavy davu.

↓ INZERCE

Vedoucí Zemanova sekretariátu Karel Březina hýří od počátku optimismem, a když v půl páté běží v televizi analýza hlasů podle profesí, hlasitě vtipkuje: „Tak učitelé volí Unii svobody? Já jim dám, zvyšovat platy! A zdravotnictví? Nic nebude!“ S narůstajícím počtem uzavřených okrsků se výsledek začíná naklánět ve prospěch možné většinové koalice ODS, Unie svobody a KDU. „Už je to sto na sto, ty vole,“ šeptá neklidně poslanec Kraus a vzápětí se neudrží: „To ty tři zasraný důchodcovský procenta!“ Teď už sociální demokraty dokáže rozveselit jedině předběžný výsledek Občanské koalice, kterou založil jejich vyloučený kolega Jozef Wagner. „Kolik má Pepa? No, dvě desetiny procenta, to je hezký…,“ smějí se na chvíli.Po oznámení dalších zpřesněných odhadů mají vítězové voleb zasmušilý výraz. „Předloni tu byl větší aplaus už při čtyřiadvaceti procentech,“ diví se mladík v tričku s logem volebního autobusu Zemák. Naprosto chladný je pouze první místopředseda strany Vladimír Špidla, který novinářům opakuje: „Předběžné výsledky nejsou nic víc než jen předběžné výsledky.“

Podle večerních zpráv se rýsuje parlament se 101 křesly pro ODS, lidovce a Unii svobody. „Nevyjádřím se, dokud nebudu znát definitivní výsledky,“ říká rezolutně místopředsedkyně strany Petra Buzková. Začíná se stmívat, stan se pomalu vylidňuje a stínový ministr financí Ivo Svoboda na rozloučenou tlumočí názor předáků z nitra Lidového domu: ať už volby dopadnou jakkoli, jako první by se měli o sestavení vlády pokusit právě vítězní sociální demokraté.

Jednou udělají totéž

V sídle KSČM sleduje televizor s prvními odhady skupina novinářů a jediný představitel strany, zavalitý „Děd Vševěd“ Miroslav Ransdorf. Jeho zachmuřená tvář nehne ani brvou: vstupní prognózy komunistických hlasů jsou, jak se čekalo, nad deseti procenty. „Podle zkušeností se statistickými odhady půjdou komunisté nahoru a lidovci dolů,“ říká Ransdorf zasvěceně.

Ve čtvrt na čtyři stranická mluvčí Žežulková slavnostně oznamuje příjezd dalšího lídra: do dveří se hrne Zdeněk Klanica. Čerstvé televizní zprávy jsou ale zajímavější než jeho široký úsměv. Blesky fotoaparátů se rozblikají, když si výsledek „mezi své“ přichází vychutnat sám Miroslav Grebeníček. Prognózy přisuzují KSČM víc než 12 procent. „Dokud tady běsnila pravice, neměli jsme možnost zúročit naše hlasy,“ ujímá se slova Grebeníček. „Sociální demokraté určitě chápou, že komunisté patří do parlamentních funkcí.“ A co vládní křesla? O tom je podle předsedy zatím předčasné mluvit: „Je ale jasné, že ČSSD bude mít bez nás velké potíže s vládnutím.“ To je zatím vše, předseda odkládá mikrofon a svlažuje hrdlo douškem minerální vody. „Mám komunisty rád,“ říká zasněně vlasatý mladík s plackou Che Guevary na klopě. Je to mladý komunistický novinář Claudio Buta, který sem přišel pozdravit své soudruhy. „U nás v Itálii chtějí legalizovat marihuanu a uzákonit homosexuální manželství. Ti vaši to jednou udělají také.“

Kdo chce kam

Ve čtvrtém patře žižkovského činžáku čekají týmy všech našich televizí na to, jak budou vůdci Důchodců za životní jistoty vítat svůj volební úspěch. První prognózy jsou však studenou sprchou - partaj se do parlamentu asi nedostane. Předseda Kremlička a další šéfové vzápětí opouštějí volební štáb do úkrytu svých kanceláří. V tiskové místnosti se od té doby mihnou jen sem tam s vytrvalým, ale čím dál křečovitějším optimismem: nic není ztraceno, jsou to jen předběžné výsledky. Pozdě odpoledne však naděje přece jen umírá. „To není neúspěch Důchodců za životní jistoty, to je neúspěch našich občanů,“ prohlašuje Eduard Kremlička.„Nedostanou třinácté a čtrnácté důchody.“ A místopředseda Andráš zahořkle dodává: „Kdo chce kam, pomozme mu tam.“

Při další návštěvě Andráš upřímně polituje propadlé republikány: taky se nedostali do sněmovny, a jaký prý měli dobrý program. „To máte tak - uděláte devět věcí dobrých a desátou špatnou, a tou se bohužel všechno dobré vymaže,“ vysvětluje Andráš. Znudění novináři však už mluví jen o jednom. Sní předseda Kremlička chrousta, nebo ne? Ten však k sázce, kterou den předtím uzavřel s redaktorkou televize Nova, odmítá říci jediné slovo. „Nemohu říct nic, výkonný výbor strany mi to dnes ráno přísně zakázal.“


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně, 10.3. 2026

Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně

Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.

"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.

Milan Jaroš10. 3. 2026

Respekt Obchod

Přejít do obchodu