Od začátku roku 1997 Bulharsko stále více připomíná rozjetý vlak, který se poté, co přišel o řízení, nezadržitelně řítí ke katastrofě. V zemi nefunguje vláda, z parlamentu až na vládnoucí socialisty odešly všechny strany, ve velkých městech se denně konají desetitisícové demonstrace a stávkuje se skoro ve všech hospodářských odvětvích. A zatímco politická elita zápasí o kormidlo státu, jeho občané zažívají první týdny moderního ekonomického moru - hyperinflace.
Opozice: s demonstranty
Bulhaři demonstrují už přes tři týdny (viz Respekt č. 3/97). Po počátečním výbuchu násilí před budovou parlamentu nabyl protest klidnějšího, ale zato masovějšího charakteru. Do jeho čela se postavily tři parlamentní strany, jež se spojily do Jednotné demokratické opozice. Jejich poslanci opustili zákonodárný sbor a společně s demonstranty požadují předčasné parlamentní volby v květnu.
Jenže k vypsání těchto voleb je třeba, aby postkomunistická Bulharska socialistická strana, která disponuje dva roky starou parlamentní většinou, neuplatnila své právo sestavit nový kabinet. Opozice tento nárok socialistů, vyplývající z ústavy, popírá: dovolává se faktu, že předchozí socialistický kabinet svou protitržní politikou a korupčními aférami přivodil zemi hospodářskou katastrofu. S tímto argumentem souhlasí největší odborové svazy, které ve snaze zabránit vytvoření…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 20 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
