Město Bijeljina v severovýchodním cípu Bosny leží na pomyslné hranici vlivu dvou politických bloků, jež soupeřily v nedávných parlamentních volbách v Republice srbské v Bosně a Hercegovině. Zároveň leží asi v polovině vzdálenosti mezi regionálními centry Pale (Srbská demokratická strana, SDS) a Banja Lukou (Srbský národní svaz, SNS). Symbolické rozcestí ilustruje i blízkost hranic: k srbským je odtud jen kolem deseti kilometrů a k chorvatským - na opačnou stranu - jen o málo dál. SNS v poslední době vkládá velké naděje do navázání spolupráce s Chorvatskem (šéfka strany Biljana Plavšičová sama vystudovala v Záhřebu). Naopak SDS stále spoléhá hlavně na jugoslávského prezidenta Miloševiče, a především na horkého favorita prezidentských voleb v Srbsku Vojislava Šešelje.
Zůstala šeď
Jedna z mála pohlednic, kterou lze v Bijeljině koupit, je až na rudý nápis Pozdrav z Bijeljiny celá šedivá. V poslední době se tu mnohé změnilo, ale typické šedivé odstíny zůstaly. Národnostní složení obyvatel odráží poměry typické pro valnou část Bosny. V městě, kde žilo před válkou 37 tisíc lidí, z toho 19 tisíc Bosňáků, asi 10 tisíc Srbů, necelé čtyři stovky Chorvatů a přes 6 tisíc dalších, kteří se nehlásili k žádné z těchto národností, se etnická skladba výrazně změnila. Dnes tu naprosto převažují Srbové, přitom téměř polovinu z nich tvoří příchozí z jiných částí Bosny, především z Tuzly, Zenice a Sarajeva. Jen osm tisíc z nich má práci, za kterou dostávají v průměru…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 20 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
