0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Rozhovory26. 1. 199710 minut

Nikdy jsem neprodal klukům z prváku

Petr Pojman

TOMÁŠ PLEVÁK (21) si v pardubické věznici odpykává trest za „nedovolené držení a prodej omamných a psychotropních látek a šíření toxikomanie“. Narodil se v Hradci Králové, chtěl se vyučit mechanikem důlních strojů, ale když se dozvěděl, že ke strojům se dostanou jen tři nejlepší a ostatní půjdou fárat, vrátil se domů. Začal se učit zedníkem, po dvou měsících ho to přestalo bavit, nakonec ho vyloučili. Vždycky se cítil lépe v partách starších kluků. Chodil s nimi do hospod, ale nepil, bylo prý mu po tom špatně. Krást nedokázal, protože se bál. Umí prý ale prodávat. A časem začal prodávat drogy.

Proč jste se rozhodl přistoupit na rozhovor?

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Protože si myslím, že by lidi měli vědět, jak by mohli dopadnout.

To vám mám věřit?

Myslím to vážně. Opravdu.

Tak já se zkusím ptát. Kdy jste vzal poprvé drogu?

V osmnácti. Přisedl jsem si v hospodě k lidem, kteří kouřili marihuanu. Nabídli mi, tak jsem to ochutnal. Zajímalo mne, jaký to bude.

A jaké to bylo?

Příjemný… Lepší, než když si dáte pivo.

Pervitin jste bral?

Ne. Lidi, co ho berou, jsou takový divný. Pohrkaný.

Vyloučili vás z učiliště. To nějak souviselo s drogou?

Ne. Prostě se mi nechtělo chodit do školy.

Vím, že vám tehdy zemřel otec.

Kvůli tomu jsem s drogou nezačal, ale otec mi chybí. Byl to klidný člověk, pracoval jako voják, měl zájem o sport, turistiku, zahrádku,…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc