Svět tomu možná ještě nevěří, ale na prašných ulicích Akmoly není vhodná doba pro pochybovače. Kazachstánský prezident Nursultan Nazarbajev přijede 10. prosince, aby se ujal své nové metropole, a tato bezútěšná poslední štace uprostřed širé euroasijské stepi chvátá se splněním konečného termínu. Koneckonců už 8. listopadu se do Akmoly ze starého hlavního města Almaty (dříve Alma-Ata) stěhovaly státní znak, státní vlajka a prezidentská standarta.
Proti ruské většině
Akmoly se sláva nedotkne poprvé. Ruskou pevnost, založenou roku 1830 jako Akmolinsk, přejmenoval v roce 1961 Nikita Chruščov na Celinograd - v době, kdy chtěl přeměnit kazašské stepi na nekonečné lány pšeničných polí. Pokus však selhal, protože tenká vrstva ornice podlehla větrné erozi. Politické erozi pak podlehl pro změnu sám Chruščov a Celinograďané upadli v zapomnění, neboť Sovětský svaz přešel k jiným velkolepým projektům. Město, mezitím nazývané Akmola, vytáhl na denní světlo až Nursultan Nazarbajev, který nařídil, že by se mělo stát - pokud možno rychle - metropolí nezávislého Kazachstánu. Proč vlastně? Mezi zveřejněné oficiální důvody pro opuštění kosmopolitního velkoměsta Almaty v jihovýchodním cípu Kazachstánu patří hrozba zemětřesení a blízkost čínské hranice. Nazarbajev také tvrdí, že přesun vládních úřadů do Akmoly přinese hospodářský rozmach v severních oblastech a pomůže rovnoměrnému rozšíření blahobytu po celé zemi. Na pomoc přišla i lingvistika. Výraz Akmola se dosud…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 21 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
