Nezapomenout, jací jsme byli

ALAIN FINKIELKRAUT (*1949 Paříž) pochází z rodiny polských Židů, kteří se po druhé světové válce usadili ve Francii. Studoval filozofii na École normale supérieure de Saint-Cloud, od začátku 80. let přednáší na pařížské École polytechnique. Ve Francii je znám především kritikou moderního světa, který podle něho produkuje člověka bez paměti, schopného vyměnit svou svobodu za jakýkoliv ideologický klam či materiální zisk. Programově se hlásí k M. Foucaultovi, E. Lévinasovi a H. Arendtové. V roce 1987 založil časopis Le Messager européen (Evropský posel), kam přispívají přední evropští filozofové, historici a spisovatelé. Podobně je zaměřen i jeho pořad Répliques v rádiu France-Culture. Z množství jeho vydaných knih a esejisticky laděných publikací patří k těm nejvýznamnějším La Défait de la pensée (Destrukce myšlení) a La Mémoire vaine (Marná paměť), kniha o procesu s K. Barbiem, která ve Francii vzbudila stejný ohlas jako svého času práce H. Arendtové Eichmann v Jeruzalémě. Jeho zatím poslední větší publikovanou prací je „L'Humanité perdue - essai sur XX. siecle“ (Ztracené lidstvo - esej o XX. století, 1996). Alain Finkielkraut je ženatý, má syna.

V 80. letech jste několikrát navštívil Prahu, kde jste se zúčastnil ilegálních filozofických seminářů. Jak na vás tehdy Češi působili?

Nemohu samozřejmě hovořit o Češích jako celku, stýkal jsem se především s intelektuály a se studenty. Ale je…