Tento týden začíná v Amsterodamu summit šéfů členských zemí Evropské unie. Podle původního programu by měl také projednat výsledky téměř rok a půl trvající mezivládní konference, která měla připravit varianty a doporučení reforem institucí a zastupitelských orgánů Evropské unie s ohledem na její další rozšíření. V těchto okamžicích je už ale jasné, že na úvahy o rozšiřování směrem na východ šéfům EU příliš času nezbude: události posledních dnů kolem projektu společné evropské měny EMU totiž naznačují, že než si Unie udělá jasno ve svých integračních vizích a cílech, můžeme se s iluzí našeho brzkého přijetí do EU rozloučit.
Proklatá kritéria
Titulní strany západoevropských novin a časopisů již několik týdnů prakticky nepřinášejí jiné zprávy než o krizi kolem projektu Evropské měnové unie (EMU), způsobené nejnovějšími událostmi v Německu a Francii. Vše přitom souvisí se zdánlivou maličkostí - tedy s jedním maastrichtským kritériem. V Maastrichtské smlouvě, která se týká společné evropské měny, bylo stanoveno několik kritérií, která musí každý člen EMU splnit. Týkají se celkového zadlužení, inflace, úrokových měr, a především pak rozpočtových schodků, které jsou právě tím nejžhavějším problémem. V době, kdy byla maaastrichtská smlouva připravována, očekávali západoevropští lídři daleko dynamičtější hospodářský růst, a zejména daleko nižší nezaměstnanost, než jaká je dnes realitou. Snížit schodek rozpočtu na pouhá tři procenta HDP do začátku…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
