Poslední sbohem
Několik dnů před prvním májem odhlasovali v Žilině příznivci bývalé federace začátek už jedenácté schůze Československého duchovního parlamentu. Mezi pěti stovkami Čechoslováků bylo možné vidět i několik společenských veličin, například vědce a spolumajitele TV Nova Fedora Gála. Na pořadu dne bylo vzrůstající rasové násilí v obou nových republikách, ale řadu účastníků rozhořčila ještě jedna věc. V žilinském Domě odborů chyběl známý český aktivista v boji za lidská práva Stanislav Penc, který doplatil na svůj proslavený nezájem o osobní doklady: přísní slovenští celníci ho bez průkazky nepustili do země. „Je to tragédie. Narodili jsme se v Československu a vždycky jsme tady byli doma. Teď musíme při cestě do Brna na hranicích vytahovat občanky a dívat se, jak se nám nějaký drzý celník hrabe ve věcech,“ zhodnotili Pencovu nepřítomnost v Žilině jeho slovenští kamarádi.
V nejbližších letech se ale mohou dočkat ještě něčeho horšího. Pokud České republice vyjde její tažení do NATO a Slováci zůstanou venku, může být za dalších pět let česko-slovenská hranice tak neprostupná, že se přes ni člověk nedostane ani s platnými cestovními doklady.
Konec starých časů
Příští víkend se Slováci ocitnou už podruhé v samostatném státě před volebními urnami. Nepůjde ale o to, kdo bude další čtyři roky vládnout. Parlament se chce občanů referendem zeptat, zda stojí o vstup do Severoatlantické aliance. Na výsledku ani tak moc nezáleží. Dokonce i kdyby Slováci svůj…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
