Polský Sejm minulý týden schválil liberalizaci umělého přerušení těhotenství. Přestože se katolické církvi podařilo mobilizovat desetitisíce odpůrců liberalizace - jen ve Varšavě protestovalo v den rozhodnutí na 50 000 lidí, Sejm nakonec zvrátil rozhodnutí druhé komory - Senátu, který počátkem října novelu tzv. protiinterrupčního zákona odmítl.Boj o přípustnost umělého přerušení těhotenství je pouze špičkou ledovce v konfliktu mezi státem a církví. Ten v Polsku probíhá od roku 1993 pod přezdívkou studená náboženská válka.
Na cestě ke Kulturkampfu
Parlamentní volby v roce 1993 znamenaly v Polsku nejen spektakulární návrat postkomunistických sil k moci, ale také - a toho si zpočátku málokdo všiml - převahu antiklerikálních stran v parlamentu. Tyto strany nepochybný růst aktivity a vlivu polské katolické církve na život státu po pádu komunismu chápaly jako kulturní výzvu, jako konfrontaci světa tradičních hodnot s ideály pokrokové levice. Důležitým prvkem ideové identity polské levice se proto stala hesla výchovy mládeže v duchu racionalismu, obrany práva na umělé přerušení těhotenství, emancipace žen či sexuálních menšin. A protože vyšlo rychle najevo, že církev v Polsku nepřistoupí na žádné pokusy o „zkrocení“, byl výbuch polské obměny Kulturkampfu, který před stoletím otřásal Pruskem, nevyhnutelný.
Ústavní pat
Sotva by se asi našla Polsku více nakloněná hlava cizí země než ta, která v osobě Jana Pavla II. stojí v čele…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
