Poslední květnový den zemřel Timothy Leary. Tento muž, symbol celé jedné epochy a pro mladou generaci šedesátých let figura přímo kultovní, rozdělil ve své době západní společnost jako málokdo jiný. Pro jedny byl duchovním vůdcem a vzorem, pro druhé veřejným nepřítelem číslo jedna, „nejnebezpečnějším mužem planety“.
Z Harvardu do pevnosti Folson
Leary prošel velmi dobrodružným životem: student střední školy vedené jezuity; kadet prestižní vojenské akademie ve West Pointu (tu nedokončil); studia psychologie zakončená doktorátem na Kalifornské univerzitě v Berkeley. A pak už profesní dráha vycházející hvězdy americké psychologie: ani ne v pětatřiceti je ředitelem klinického výzkumu a psychologie v Kaiser Foundation Hospital v kalifornském Oaklandu, publikuje řadu prací o diagnostice osobnosti (např. The Interpersonal Diagnosis of Personality, 1957), kterými se proslaví ve vědeckých kruzích. Ve čtyřiceti je povolán na Harvard jako profesor a ředitel Střediska pro výzkum osobnosti při ústavu psychologie.Roku 1960 se v podstatě typická a předvídatelná životní dráha špičkového příslušníka amerického akademického establishmentu láme: Leary prožije otřásající existenciální zkušenost při intoxikaci houbami obsahujícími psychedelickou látku psilocybin. Dramatický zážitek proměňuje celý jeho život. Leary zaměřuje svůj vědecký výzkum a činnost harvardského střediska tím směrem, kde tuší obrovské možnosti pro vědu i perspektivu rozvoje člověka. Experimentuje…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 21 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
