První kolo ruských prezidentských voleb skončilo víceméně nerozhodně: Boris Jelcin 35 %, Gennadij Zjuganov 32 %. Jelcinův náskok je tudíž nepatrný a těžko odhadovat, jak se rozhodne oněch 33 % voličů, kteří hlasovali pro Lebedě, Javlinského, Žirinovského, Fjodorova a další čtyři kandidáty. A jak se zachovají ti, kteří v prvním kole vůbec nešli k urnám? Ohlášeným spojenectvím Jelcin - Lebeď a předpokládanou konverzí Javlinského voličů k Jelcinovi se sice před druhým kolem šance nynějšího prezidenta zvyšují, ale zdaleka není rozhodnuto.
Pod vlivem mýtů
Letošní prezidentské volby v Rusku jsou většinou vnímány jako historická křižovatka. „Rusko … ve volbách rozhodne, zda nynější prezident Boris Jelcin dostane možnost pokračovat v reformách, či zda nad Kremlem znovu zavlaje rudá vlajka komunistů,“ dočetli jsme se například už v květnu v MF Dnes (27. 5.). Podobně dramatické byly komentáře po prvním kole. „…jedná se o boj o budoucí tvář Ruska, osud demokracie a komunismu v této jaderné velmoci,“ psaly Lidové noviny (18. 6.), mluvčí prezidenta Clintona volby údajně označil za „mezník ruské demokracie“ (podle LN 18. 6.).Teze o demokratu a reformátoru Borisi Jelcinovi, který soupeří s bolševikem Gennadijem Zjuganovem, je nejnovějším z mýtů, jimiž si novináři - a bohužel přečasto i politikové - zjednodušují obraz Ruska. Snad se domnívají, že vytvoří-li jednoduché Rusko ve svých hlavách, stane se jednoduchým i v realitě. Oba hlavní kandidáti voleb jsou…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 25 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
