0:00
0:00
Zahraničí24. 6. 19968 minut

Konkurence pro Mandelu

Derek Bezuidenhout
Astronaut

Tuto neděli, 30. června 1996, skončí v Jihoafrické republice vláda národní jednoty, jež vznikla po prvních svobodných volbách před dvěma lety. Nebyla zcela nezbytná, zato v každém ohledu neefektivní. Africký národní kongres (ANC) měl totiž skoro 65 % křesel v parlamentu: hlasy převážně bělošské Národní strany, jež by zřejmě stejně získal, potřeboval jen proto, aby měl dvoutřetinovou většinu, nutnou pro přijetí ústavy.Po celé dva roky v Jižní Africe scházela politická opozice. Pravda, na vládě národní jednoty se nepodílely Fronta svobody (okolo 2 %) a Demokratická strana (pod 2 %), ale sečteme-li jejich podíly (neexistuje zde pětiprocentní bariéra pro vstup do parlamentu), jaká to byla vlastně opozice? Vládu národní jednoty vytvořila široká koalice tří sil - ANC (téměř 65 %), Národní strany (22,5 %) a hnutí Inkatha (8 %). Jenže Inkatha se opírá jen o jednu provincii, o Natal, zatímco Národní strana sklízí významnou podporu ve všech devíti provinciích: ve své baště v Západním Kapsku má dokonce většinu. Pokud je některé seskupení schopné vážně narušit základnu podpory ANC, je to právě Národní strana: proto také nyní vystupuje z vlády národní jednoty.

Až příliš jistý ANC

Nová ústava Jihoafrické republiky, projednávaná více než dva roky, byla konečně přijata 8. května 1996. Národní strana a ANC hlasovaly jednotně pro. Ústava bude zaváděna do života postupně a v plnou platnost vstoupí do konání nových voleb, které jsou na programu v roce 1999. Den po…

↓ INZERCE

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 160 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Respekt Obchod

Přejít do obchodu
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně, 10.3. 2026

Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně

Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.

"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.

Milan Jaroš10. 3. 2026