Předvolební kampaň nabrala obrátky. Z billboardů se dívají tváře známých politiků, tisk úporně porovnává volební programy jednotlivých stran. Zkusme se ale podívat na věc z jiného úhlu. Co je v polistopadové ekonomice již nezvratně vyřešeno a co naopak zůstalo nevyřešeno a představuje hrozbu pro povolební období?
Na dobré cestě
Je celkem očividné, že základy tržní ekonomiky i politické demokracie byly v Česku vybudovány. Nejúspěšnější cestou, jak vytvořit „standardní“ ekonomiku, se nakonec ukázal radikální přístup. Rychlé provedení základních reforem, spojené s rozsáhlou a dosud ne zcela doceňovanou přeměnou převážné části legislativy a důmyslnou přesvědčovací kampaní, zabránilo tomu, aby propukla rozsáhlejší únava z transformace, znatelná například v Polsku a Maďarsku. Při zachování bezpečnosti pro sociálně slabé a ohrožené se podařilo zabránit tomu, aby byly do českých poměrů implantovány nadbytečné prvky evropského welfare state, vzniklé vlastně jako dobový nástroj, jak konkurovat tehdy hrozivým vymoženostem reálného socialismu. Kritik, který by chtěl napadnout celkový směr polistopadového ekonomického vývoje, by musel prokazovat, ve které postkomunistické zemi se s hospodářským dědictvím komunismu vypořádali lépe, a to včetně bývalé NDR, v níž přinesl nevídaný rozsah externího, úředně koordinovaného investování nevídané ekonomické i společenské potíže. Ten, kdo by chtěl zásadnějším způsobem měnit současné české poměry, by pak patrně narazil…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
