Po převratu v roce 1989 se otevřely hranice, skončila politická a ideologická izolovanost a lidé v České republice začali přijímat vstřícně - někdy až příliš - většinu podnětů a idejí přicházejících ze západní Evropy a USA. Kromě - feminismu! Budí-li nějaký soudobý myšlenkový proud apriorní averzi, je třeba jej studovat a analyzovat. Zatímco se na západoevropských a amerických univerzitách feminismus proměnil v „diferencovaný přístup k variabilní realitě z hlediska rodu“ a jako obor „women“ či „gender studies“ je neodmyslitelnou součástí vysokoškolského studia, rodí se tato disciplína v České republice velice pomalu.
Patriarcha - pojem neznámý
Důvodů, proč se feminismu v Čechách nedaří, je celá řada. Mají své kořeny v historii našeho národa a ve specificky české tradici, i v nedávné minulosti komunistického režimu. Ani současné období přechodu k tržní ekonomice není pro feminismus zralé a vliv feministické ideologie způsobuje více škody než užitku.Relativní shoda mezi muži a ženami v našich zemích vyplývá z toho, že měli po dlouhá období společného nepřítele, což zvyšovalo soudržnost všech, kdo se považovali za Čechy. Proto bylo již v minulém století v Čechách silně rozvinuté ženské hnutí, které mělo vlastenecko-demokratické kořeny. Proto muži podporovali vzdělávání žen i jejich boj za volební právo a české ženy byly spojenci mužů proti habsburské monarchii. Ani po první světové válce, kdy ženy bojovaly za svá občanská práva všude v Evropě,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 21 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
