V pátek 8. března mají v Íránu proběhnout všeobecné volby. Příští dvěstěsedmdesátičlenný Islámský poradní sbor (madžlis), bude v pořadí pátý od islámské revoluce v roce 1979. V Íránu prakticky neexistují politické strany v evropském smyslu, a volby tedy budou spíš soubojem rozličných platforem a skupin nezávislých kandidátů. Kandidátky ovšem smějí sestavit pouze uskupení s registrací ministerstva vnitra, a tak jsou ze hry vyřazeny prakticky všechny síly, které by mohly jakkoliv narušit současné poměry v zemi. Naopak - prakticky všechny formace, ucházející se o přízeň voličů, teď vysílají své zástupce do Kommu, centra vlivného šíitského duchovenstva. Cíl delegací je jediný: získat před volbami klérus na svoji stranu. Nadbíhání vysokým islámským hodnostářům má i praktický rozměr. Většinová pravicová parlamentní frakce JRM (jejími členy jsou prezident Akbar Hášimí Rafsandžání i předseda madžlisu Alí Akbar Núrí) schválila v lednu zřízení nové provincie se sídlem v Kommu a ministr dopravy odsouhlasil modernizaci dálnice spojující svaté město s Teheránem. Za této situace a s přihlédnutím k převažujícím náladám by bylo pošetilé očekávat od voleb změnu současného přísně islámského charakteru země.
Stále úzké mantinely
Kontinuita režimu je navíc zabezpečena i mnoha legislativními pojistkami. Podle volebního zákona musely všechny uchazeče o kandidaturu (přes 5300 osob) prověřit provinciální Rady strážců. V rukách tohoto orgánu, jehož oficiálním úkolem je…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 24 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
