Ivan Kočárník musel být už skutečně rozčilen, když minulý týden předložil vládě návrh, aby jednostranně vypověděla Slovensku vzájemnou platební dohodu. Kabinet se však nakonec k jednání o tomto návrhu stejně nedostal, protože Kočárník nepožádal o jeho přednostní projednání. Za situace, kdy ministr nebude příštích čtrnáct dnů v republice (doprovází prezidenta na jeho cestě do Tichomoří), může tedy jeho návrh přijít na pořad jednání vlády nejdříve v půli dubna. Jenže na duben také připadá už dlouho plánované setkání českého a slovenského premiéra, kde se - podle Klause - bude jednat o „celém balíku česko-slovenských otázek“, včetně vzájemné platební dohody. Sečteno podtrženo: je velmi nepravděpodobné, že by česká vláda jednostranně vypověděla platební dohodu ještě před česko-slovenským „summitem“ v Židlochovicích.
Co slíbil Kozlík Kočárníkovi
Problém platební dohody, respektive clearingového zúčtování, není v tom, že se Slovenská republika snaží omezit dovozy obecně, ale v tom, že diskriminuje české dovozy víc než dovozy z třetích zemí. A umožňuje jí to právě zmíněná platební dohoda.Dohoda vznikla jako jakýsi polštář, který měl tlumit náraz rozdělení bývalé federální měny. Vstoupila v platnost 8. února 1993 při měnové odluce a umožnila, aby místo konvertibilních měn, v nichž obě země obchodují s celým světem, byly ve vzájemném obchodě používány obě měny národní, tedy česká a slovenská koruna. Jejich vzájemný kurz se při tom přepočítává přes…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
