Pat pod Kavkazem

Pat pod Kavkazem

Moskva hledá cestu z čečenského konfliktu

Rusko se ve svém vztahu k Čečensku nalézá v téměř neřešitelné situaci. Na jedné straně vyhlášení čečenské samostatnosti a nezávislosti na Rusku Moskva nikdy neuznala - stejně jako žádný stát na světě. Tento fakt Moskvu opravňuje k tvrdému postupu. Na druhé straně je jasné, že čečenský prezident - a bývalý sovětský generál - Džochar Dudajev získá rázem nimbus mučednictví a svatosti, bude-li sesazen násilím. I Moskva si totiž uvědomuje slabost a roztříštěnost čečenské opozice, jež ztrácí na použitelnosti i navzdory proklamované „věrnosti Rusku“.

Mezníky konfliktu

Vývoj hlavních aktérů čečenské tragédie naznačuje, jak se změnilo myšlení i orientace obyvatel Ruska za roky, jež uplynuly od neúspěšného srpnového puče v roce 1991. Právě tehdejší předseda Celonárodního kongresu čečenského lidu Džochar Dudajev hned v září 1991 obvinil vedení tehdy ještě Čečenskoingušské autonomní republiky z podpory pučistů. Za pomoci čerstvě zřízené Národní gardy převzal moc, 9. října vyhlásil Čečenskou republiku a 27. října byl zvolen jejím prezidentem. Již 8. listopadu vyhlásil ruský prezident Jelcin v Čečenskoingušské republice výjimečný stav. Na nátlak parlamentu (vedeného Ruslanem Chasbulatovem) byla 10. února 1992 z čečenské metropole Grozného stažena ruská vojska a 4. června parlament rozhodl o vytvoření Ingušské republiky, do jejíhož čela se postavil prezident Ruslan Aušev.Rozhodujícím dnem se…