Strany a voliči dva roky po volbách
Politický život v Česku má ideologické základy
Kdyby se u nás zítra konaly parlamentní volby, s největší pravděpodobností by do poslaneckých křesel zasedli zástupci pouze pěti politických stran. Podle průzkumů veřejného mínění by totiž kromě ODS, ODA a sociálních demokratů pětiprocentní klauzuli překonali už jen lidovci a komunisté. (Určitou šanci mají ještě Sládkovi republikáni, kteří mají kolem 4% příznivců.) Přesto naše politické spektrum v jedné věci zůstává stejné jako po volbách v roce 1992 - nejsilnější strana nezhubla ani nepřibrala. Za poslední dva roky ale také ubylo menších politických formací a na volebním trhu pozvolna vysychá „zásobárna volných hlasů“. Pohyby volebních preferencí, respektive přelévání voličského zájmu, se proto v budoucnu stále výraznější měrou bude odehrávat mezi hlavními politickými stranami. Jinými slovy: zisk jedné strany bude viditelně vyvážen ztrátou strany druhé.
Fenomén ODS
Stoupenci ODS se podle sociologických dat rekrutují téměř rovnoměrně z různých věkových i sociálních skupin a ze všech oblastí republiky. Někteří pozorovatelé proto po volbách očekávali, že takto široce postavená strana si nemůže dlouhodobě udržet velkou podporu. Skutečnost byla jiná ze dvou důvodů. I po příchodu k moci Klausova strana osvědčila svoji schopnost jednoduše a srozumitelně oslovovat voliče, a navíc upevnila svoji organizační strukturu, která je podmínkou fungování moderní politické…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
