Čtvrtý pilíř demokracie
Poslanecká sněmovna schválila zákon o Ústavním soudu
Český stát zaplatil za rychlé rozdělení federace kromě jiného i tím, že vstoupil do života bez některých ústavně zakotvených orgánů. Zatímco však funkce senátu či státního zastupitelství byly přeneseny dočasně na jiné orgány, v případě ústavního soudu tomu tak nebylo a v právním řádu vznikla povážlivá trhlina. Ve středu 16.června schválila konečně Poslanecká sněmovna návrh zákona o Ústavním soudu. Obavy z dalšího prodlení, jakož i signály, že neexistence ústavního soudu neprospívá našim snahám o evropskou integraci, přispěly patrně k tomu, že byl návrh schválen úctyhodnou většinou 161 hlasů.
Zapomenutá tradice
Ústavní soudnictví - tedy soudní řízení, jehož úkolem je garantovat dodržování ústavy a základních občanských práv a svobod - patří k základním funkčním prvkům moderních demokracií. Nejstarší tradici má v USA, kde mohou rozhodovat o souladu zákonů s federální ústavou všechny soudy; v praxi se tato činnost koncentruje u Nejvyššího soudu, který stojí na vrcholku soudní pyramidy. V Evropě se ústavní soudnictví prosadilo až po první světové válce, a to v podobě jednoho specializovaného soudu.Přihlásíme-li se k dobrým tradicím státnosti rakouské, což bohužel opomenula učinit naše ústava, můžeme za prvního předchůdce českého Ústavního soudu považovat Říšský soud, který byl zřízen na základě Ústavy z roku 1867. Byl společný pro všechny země západní poloviny…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 30 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
