Jak chválit Václava Klause
Doba přeje suverénním politikům
Když se řekne vláda - znamená to Václav Klaus. Když se řekne ODS - opět Klaus. Reforma - Klaus. Vznik České republiky - Klaus. A samotná Česká republika - jistě, je tu vedle Václava Klause ještě Václav Havel, ostražitě sledován Klausem.Není divu, že český premiér je snad nejméně kritizovaným politikem v Evropě. To, co si naložil na záda, mu poskytuje téměř dokonalou imunitu. Až na drobné výjimky jsou domácí novináři státotvorně frustrováni skutečností, že za kritiku toho kterého konkrétního Klausova kroku mohou být nařčeni z kritiky českého státu, vlády nebo reformy, se kterou většinou spojují svoji budoucnost. A co je asi nejhorší - za kritiku toho kterého konkrétního premiérova rozhodnutí či výroku mohou být nařčeni z kritiky Václava Klause.
Nespravedlivá kritika
Když občas, tak říkajíc symbolicky, přece jen zazní na adresu premiéra kritické „slůvko či slovíčko“, okamžitě následují televizní šoty, v nichž si přepracovaný předseda vlády stěžuje na nepřízeň tisku, přehlížejícího jeho úspěchy. Většina novinářů pak následkem jeho monologů na téma nedostatečné publicity (pronášených ovšem v ideálních vysílacích časech a v nejsledovanějších médiích) ztrácí chuť k diskusi. Sedmá velmoc si však nezaslouží výtku pouze za to, že nejsilnějšího muže kontroluje formou dobrosrdečných připomínek, skromných doporučení či nenápadných vzkazů, ale i za to, že tato občasná kritika je k premiérovi…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 20 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
