Komentář•7. 12. 1992•7 minut

Kupónový poker ministra Skalického

V posledních týdnech Mečiarova vláda vznáší nové a nové majetkové požadavky, které odporují už beztak velkorysým globálním úmluvám. Bratislava se dožaduje dalšího podílu na tranzitním plynovodu, vydání 7.3 tuny „slovenského“ zlata či některých uměleckých předmětů. V rozporu se sjednaným územním klíčem pro majetkové dělení reklamuje třetinu hodnoty „federálních“ budov, zároveň ale odmítá dohodu o vyrovnání majetku z první vlny kupónové privatizace. V této situaci veřejně pohrozil český privatizační ministr Jiří Skalický (ODA), že Fond národního majetku ČR nemusí vydat akcie těm slovenským DIKům nebo fondům, kteří v kupónové privatizaci vložili své body do českých podniků. Následovala palba kritiky od břehů Dunaje. Pramalé porozumění pro Skalického výroky však projevila i česká vládní reprezentace.

V kupónové privatizaci nejde o prodávání, ale o rozdávání státního majetku. Ten až na zanedbatelné výjimky vložily jednotlivé republiky. Proto také podle dohody z letošního července mělo po skončení první vlny dojít k vyrovnání případných „ztrát a nálezů“. Tato situace nastala - slovenští DIKové si objednali mnohem víc akcií českých podniků než čeští na Slovensku.Ve čtyřech dosud ukončených kolech nakoupili slovenští investoři, jednotlivci i fondy, v českých zemích 18.8 mil. akcií. Čeští na Slovensku pouze 4.5 miliónu. Čistý rozdíl představuje 14.3 mil. akcií: jedná se tedy o manko v nominální ceně 14.3 miliardy korun. Tento…