„To, co teď připravujeme, se bude podobat válce”

„To, co teď připravujeme, se bude podobat válce“
Třiadvacetiletý anarchista Petr Bergmann ví, o čem mluví. Policie si musí uvědomit, jak silný hnutí jsme. To, že několik desítek lidí přijde protestovat proti McDonald's, je jen maličkost.
Jaké akce připravujete?To ti nemůžu říct. Ale představ si třeba, že za jednu noc obrátíme všechny popelnice. To ty jejich zelený mozečky nebudou naprosto schopný pochopit. Oni se zabývají ptákovinama. Pro ně je úspěch, když zatknou dvě stě lidí, protože se tím pak můžou chlubit.Spolupracujete nějak s holešovickým squatem?Ne. A podle mého, čím dřív ten barák skončí, tím líp. Jestli se někdy dostaneme do situace, kdy squating bude sociální nutnost a bude potřeba podpory veřejného mínění, tak lidé řeknou: „Jó, to už tady jednou bylo, v Holešovicích, tak to ne.“ Ty lidi mají kde bydlet, a když je policie z domu vyžene, tak můžou jít spát k mámě. Někteří tam jsou jen proto, aby se mohli poprat s policií nebo se skinheads. Pro jiné je to jen ubytovna. Stalo se z toho místo, kam někdo jde, když se nemá kde vyspat s holkou. To prostě není squat. A už vůbec ne sguat politický.Takže myslíš, že komuna v Sochorově ulici už dlouho nevydrží?Jediná možnost, jak takový dům udržet, je vytvořit v něm něco fungujícího, co nepřináší užitek jenom jeho obyvatelům. Na tom ale mohli pracovat už od chvíle, kdy dům obsadili. Neudělali nic. Dostali šanci a nevyužili ji. Tak by to měli zabalit.Se jménem Petra Bergmanna je spojena především…


Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studně
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.










