Argumenty o úspěšnosti našeho zemědělství, kterými je obhajována jeho současná organizační struktura, můžeme slyšet na každém kroku. Bylo však naše socialistické zemědělství opravdu úspěšné, jak tvrdí jeho dosavadní kapitáni?
Socialistická ekonomika nedokázala vytvořit žádné přirozeně fungující odvětví a přivedla národní hospodářství k úpadku jako nedělitelný celek. Mluvit o tom, že v rámci pseudoekonomiky bylo některé odvětví úspěšnější, je při naprosté absenci přirozených ekonomických kategorií, a tím i objektivních měřítek, hloupost nebo lež. Pokud se v zemědělství projevily záchvěvy ekonomického myšlení, pak to byly pouze relikty poněkud šťastnějších období jeho historie. K nim patřil i rolník, který se neuměl nebo nechtěl okamžitě zbavit zdravého selského rozumu. Určitou roli sehrálo i pozdržení nástupu nejabsurdnějších forem megalomanie a centralismu nepříjemnou politickou nutností - likvidací tradičního zemědělství přes družstva. I tato „nižší“ forma socialistického podnikání musela být v období normalizace fakticky zlikvidována, avšak trvalo to nějaký čas. Bez ohledu na tyto překážky při zavádění vědecké teorie marx-leninismu do zemědělství se jej podařilo přiblížit úrovni krachujícího průmyslu, stejně jako vesnici úrovni chátrajících měst. Alespoň jeden bod programu tím byl splněn.
Škody v zemědělství a jeho neúspěšnost jsou mnohem závažnější než v průmyslu. Biologický výrobní proces je totiž zranitelnější v mnoha složkách, jež jsou také pomaleji…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 25 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
