Sever proti jihu

Jugoslávské státoprávní problémy se zcela nelogicky vyostřují až po volbách do republikových parlamentů. Bylo to patrné již loni na jaře v „odpadlictví“ Slovinska. Následovalo Chorvatsko, kde s velikou převahou zvítězila národní strana Chorvatská demokratická pospolitost, jejíž nejsilnější parlamentní opozici představují reformovaní komunisté. V Chorvatsku probíhá národní obrození, zároveň se však v tomto vícenárodním útvaru vyhrocují problémy. Část chorvatských Srbů, jejichž mluvčím se stala Srbská demokratická strana, začíná odmítat chorvatskou státní moc a stále více prosazuje myšlenku své teritoriální suverenity, resp.autonomie. Vztahy Chorvatů a Srbů představují vroucí kotel. Od srpna 1990 je část Chorvatska - Knínská krajina, kudy vede cesta na Jadran - skoro neprůjezdná a barikády na silnicích s ozbrojenými strážemi (tuto práci někde ve volném čase vykonávají policisté) jsou zcela běžným jevem. Časté jsou i přepady policejních stanic spojené s loupežemi zbraní. V určité době docházelo v této oblasti ke každodennímu podminování železničních kolejí a k přepadům policejních hlídek. Při jednom z nich byl - zcela ve stylu IRA - zabit policista.

Ve stejné době byly s úzkostí očekávány volby v Bosně a Hercegovině, Makedonii a pak v Srbsku a Černé Hoře. Bez zvláštních excesů se stal prezidentem Bosny a Hercegoviny - národnostně nejpestřejší republiky - muslim. I další funkce se tam dělí mezi Chorvaty, Srby a muslimy a také parlament je národnostně smíšený. Makedonie…