1991/5

Jugoslávské státoprávní problémy se zcela nelogicky vyostřují až po volbách do republikových parlamentů. Bylo to patrné již loni na jaře v "odpadlictví" Slovinska.

9.ledna přikázalo prezídium Jugoslávie (proti hlasům slovinského a chorvatského zástupce) všem "ilegálním ozbrojeným a polovojenským skupinám", aby do deseti dnů odevzdaly svou výzbroj jednotkám jugoslávské armády.

Jeden a půl roku uplynulo od krvavých událostí na náměstí Tchien-an-men a v Pekingu nenápadně začaly politické procesy s organizátory demokratického hnutí.

Prakticky neznámou veličinou v dnešní válce je vnitřní politická situace v Iráku a zejména postoj Kurdů, jejichž partyzánské oddíly představují významnou opoziční sílu.

Ve Vilniusu je relativní klid, na místech bojů hoří svíčky, lidé přinášejí květiny. Přesto fotografa polské Gazety Wyborczy nahánělo po nočním Vilniusu civilní auto.

Speciál, který 23.ledna vypravilo federální ministerstvo zahraničí do Damašku, se na místě zdržel jednu hodinu a deset minut.

Ve středu 23.ledna přijel do Prahy na dva dny pracovník Informačního střediska litevské vlády. Poskytl nám rozhovor, nechce však být jmenován, nechce, abychom zveřejnili jeho fotografii. Bojí se, že by už nemohl podruhé vycestovat, že by byl sovětskými úřady perzekuován. Po několika letech glasnosti se stále bojí.

První vlna zájmu pomalu opadá, zprávy z fronty přerušují všudypřítomné reklamy. Američané si zvykají na skutečnost, že kdesi na druhém konci světa jejich armáda bojuje s fanatiky Saddáma Husajna.

Druhý týden války přinesl hezkou řádku překvapení, a ne všechna byla příjemná. Příjemným překvapením je, že po nějakých deseti tisících náletech bylo sestřeleno nebývale málo spojeneckých letounů.

Izraelský televizní tým představil pána, který se klidně procházel se svým jezevčíkem po noční telavivské ulici v době vyhlášení protiraketového poplachu.

Ve středu 16. ledna ostřelovala jednotka zvláštního určení OMON autobusovou linku v Rize. Autobus stačil před střelami uniknout a cestující, mezi nimiž byly i děti, zachránit.

Jestliže vyšli do pařížských ulic společně pacifisté a skinové, stařičtí pétainovci a gaullisté, anarchisté a ultrapravičáci, islámští fundamentalisté a radikální katolíci, zelení a hnědí, antirasisté a antisemité, budiž.

Kromě toho, že odtamtud pocházejí zakuklení pistolníci, kteří byli váženými odběrateli semtexu, se toho o Irsku moc neví.

Na pozemku Národního kulturního památníku v Lidicích bylo mocenským rozhodnutím komunistického režimu započato přede dvěma lety se stavbou nové monstrózní budovy.

V mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, který podle nedávno schválené Listiny základních lidských práv má u nás přednost před zákonem, se praví, že státy smluvní strany paktu se zavazují respektovat svobodu rodičů, případně poručníků, zvolit pro jejich děti jiné školy než ty, které byly zřízeny veřejnými orgány.

Státní aparát převzal během několika staletí ve školství veškerou moc. Úředníci svázali činnost škol množstvím pokynů, opatření a vyhlášek.

Když jsem byl v Praze naposled v únoru 1990, doznívala tu ještě revoluční euforie z předchozího listopadu. Lidé byli plni optimismu a energie: šlo o nový začátek. Nyní se zdá, že město znovu upadlo do deprese, pasivity a letargie.

Na konci minulého týdne se do Prahy vrátila delegace poslanců Federálního shromáždění. O jejich misi jsme vás informovali v Respektu č.4, dnes v rozhovoru s Miroslavem Sychrou přinášíme další podrobnosti.

29.listopadu se v Mnichově setkal čs.premiér Čalfa s mluvčím sudetských Němců Franzem Neubauerem. List Sudetendeutsche Zeitung (7.12.1990) věnoval schůzce celou titulní stranu.

Podle zjištění Institutu pro výzkum veřejného mínění je 70% československých občanů proti navrácení majetku sudetským Němcům. Odmítavé stanovisko většinou není motivováno obavou o vlastní majetek, který by připadal v úvahu pro vrácení odsunutým Němcům.

Rozhovor s Franzem Neubauerem.

V době, kdy vrcholila četkařská aféra s "pravicovým pučem", který se nekonal, k určitému mocenskému posunu fakticky došlo. A to jmenováním nového ministra zahraničního obchodu.

Čím se vyčleňujeme z Evropy? zeptali jsme se francouzského ekonoma ing.Jean-Luca Delpeuche, který u nás působí jako poradce federálního ministra hospodářství Vladimíra Dlouhého.

Po týdnu bojů v Perském zálivu definitivně padl scénář bleskové války. Zatímco na počátku byl hlavním tématem spekulací termín absolutního vítězství spojenců, dnes jde o zahájení pozemní ofenzívy.

Téma lustrácií prebehla slovenskou tlačou zatiaľ jednostranne a nekonfliktne, ako by to ani nebol problém, na ktorý si treba posvietiť zo všetkých strán.

Boris Jelcin nepochybně porušil články svazové ústavy, když vyzval vojáky ruské národnosti, aby se nepodíleli na krvavých incidentech v Pobaltí. Naskýtá se ovšem otázka, zda ústava, jež vyvolává tolik rozporů, stojí za to, aby byla i nadále zachovávána.

Dne 21.1.1990 se v Budapešti na dvě hodiny sešli ministři zahraničních věcí Československa, Polska a Maďarska. Podle závěrečného komuniké zde jednali o čtyřech zásadních problémech.