Odstavená Adria
Uzavřená tepna středoevropské energetiky
Začátkem září učinila chorvatská vláda dalekosáhlé strategické rozhodnutí. V ropném terminálu Omišalj u Rijeky zabavila velkou dodávku ropy, určenou pro Srbsko. Podle záhřebských představitelů tím byla navrácena „alespoň část hodnoty majetku chorvatských firem, zabaveného v Srbsku“. Tento čin měl velký vojenský význam a uvedl Srbsko a především Jugoslávskou armádu do značných energetických potíží. Okamžitě zareagovali srbští teroristé. Šestého září vystřelili na ropovod Adria a rafinérii v Sisaku několik granátů, ale naštěstí nedošlo k havárii a zaměstnanci rafinérie škody brzy opravili. Čtrnáctého září však armádní oddíly spolu se srbskými četniky dobyly město Petrinja a ropovod, který zásoboval i Československo a Maďarsko, náhle přestal fungovat.V médiích nejprve proběhly poplašné zprávy, že zařízení neušla všeobecné demolici a šířící se srbské zkáze, kterou možnost ekologické katastrofy vůbec nezajímá. Pak ale vyšlo najevo, že vše způsobil jen uzavřený ventil. Bylo totiž i v srbském zájmu, aby ropovod nevyschl navždy. Srbské rafinérie v Pančevu a Novém Sadu nemají alternativní zdroje a mohou získávat ropu jen loděmi po Dunaji, nebo cisternami přes Řecko a Makedonii. To ale zdaleka nemůže pokrýt nynější srbskou spotřebu. Pro ilustraci lze uvést, že armádní tank spotřebuje na stokilometrovou jízdu asi tři až čtyři sta litrů nafty. Jugoslávské armádě tedy hrozí, že jednoho dne jí dojde palivo.…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 20 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
