V pondělí, kdy vyjde tento rozhovor, už asi bude o eventuelní odvetě na irácký útok rozhodnuto. Jak se Izrael dívá na požadavky některých zemí, aby se v konfliktu v Perském zálivu držel stranou?
V průběhu posledních měsíců jsme byli nabádáni ke zdrženlivosti. My se vměšovat nehodláme. Izraele se tato krize samozřejmě týká, stejně jako všech ostatních států; není to však jeho výhradní zájem. S konfliktem v zálivu nemáme nic společného. Irák chce kuvajtskou ropu, zlato, půdu; z poloviny kuvajtského obyvatelstva udělal uprchlíky. Pokud bychom jeho agresi všichni akceptovali, znamenalo by to konec světového řádu a světového míru. Vznikl by precedens.
Dějiny posledního půlstoletí nás poučují, že politika appeasementu vůči diktátorským režimům se nevyplácí, neboť podporuje jejich ambice. Izrael v roce 1991 nepřijme roli, kterou Československu v roce 1938 určil svět v domnění, že se dá dosáhnout míru za každou cenu. Právem a povinností každé vlády je ochraňovat své obyvatelstvo a naše vláda hodlá tuto povinnost splnit. Je to otázka naší zodpovědnosti.
Střely, které Irák do této doby na území Izraele vyslal, dopadly na místa, kde žije civilní obyvatelstvo. Není Husajnova zásluha, že - naštěstí - zatím nejsou žádné oběti. Nelze očekávat, že se nebudeme bránit. Kdy, odkud a jak, to svět pozná, až k tomu dojde.
K záchraně demokracie se bohužel musí někdy použít síly. V situaci, kdy demokracie je obklopena militaristickými a totalitními režimy,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 20 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
