Irská republikánská armáda (II)
20.- 60.léta: od občanské války k Ulsteru
Ve všeobecných volbách po skončení občanské války (1922–23) získala Sinn Féin (SF) jakožto druhá nejsilnější politická strana jednu třetinu hlasů. Její poslanci však zůstali věrni zásadám abstentismu a odmítli svá křesla v parlamentě zaujmout. Vůdce De Valera rychle pochopil, že nedostatek prostoru pro politické manévrování je IRA i SF na škodu. Voliči si přáli zástupce, kteří by je aktivně reprezentovali, nikoli poslance, kteří je z nějakého principiálního důvodu reprezentovat odmítali. Valera si uvědomoval, že si neudrží třicetiprocentní podporu voličů, pokud lidé neuvidí nějaké hmatatelné výsledky. Pokusil se tedy v roce 1925 přesvědčit SF, aby svůj postoj změnila, ale vzhledem k opozici armádní rady IRA neuspěl. Proto se od organizace odtrhl a založil vlastní politickou stranu pod názvem Fianna Fail (Vojáci osudu). Odvedl s sebou většinu politicky uvažujících členů hnutí, takže od té doby organizaci IRA/SF ovládla armádní rada.Přes tuto roztržku si však IRA zachovala k De Valerovým vůdčím schopnostem značnou úctu. V roce 1932 podporovala jeho stranu v předvolební kampani a výsledek voleb považovala i za své vlastní vítězství. Dávný nepřítel, strana Cumann na nGaedhal, byl poražen, takže staré účty ještě z dob občanské války se mohly uzavřít. De Valera sice změnil názor na posvátnou otázku abstentismu, ale díky jemu měla IRA nyní moc na dosah ruky.Během několika let však De…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 19 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
