Primátorský tank

Mnozí z nás, když se jim dostane nějakého úřadu, změní se z obecně soudných lidí ve spasitele země a národa nebo přinejmenším v odvěké demokraty - z obyčejných se stanou výjimeční lidé. Během neuvěřitelně krátké doby v úřadě nabydou přesvědčení o své výjimečnosti a nenahraditelnosti a hluboce se jich dotkne jakákoli připomínka na jejich adresu.

Dobrou ukázkou tohoto typu je třeba současný pražský primátor. V článku „Veselice” (Respekt 18/91) jsem se podivil nad jeho reakcí na natření smíchovského tanku; J.Kořán mě vzápětí na páteční tiskové konferenci na radnici označil za darebáka. Redaktorce TV pak tvrdil, že nebyl rozhořčen natřením tanku, ale reakcí policie (!), a myslím si dokonce, že svým slovům sám věřil.

Natírání tanku vyvolává nepochopitelné reakce i u lidí jindy soudných. V sobotních LN „poslanecké“ natření tanku na růžovo napadl Jiří Hanák („Natěračská interpelace“). Měl by jistě pravdu, kdyby nepřehlédl jednu malou, ale zásadní věc - že totiž vůbec nejde o nějaký tank a jeho přetírání. Jde o to, že prokuratura, která po měsíce nefunguje, jedná-li se o trestné činy příslušníků StB a funkcionářů komunistické strany, najednou živě reaguje na happening Davida Černého a zahájí proti němu trestní stíhání. Mohla by to být totiž první veřejná demonstrace něčeho velmi nebezpečného a poslanci na to chtěli opětným natřením tanku na růžovo jen…