Kolik lidí z činné populace pracuje v zemědělství? Například v Dánsku je to asi šest procent.
U nás je to deset a půl procenta. To znamená, že produktivita práce je tady strašně nízká. Kdybychom propustili ze zemědělství tak 20–30% lidí, nic se nestane. Je však potřeba postarat se jim o jinou práci. Na vesnici by to neměl být takový problém. Vesnice jsou strašně zdevastované, neexistují tu služby, obchody, i Jednoty přestávají plnit svou funkci. Podle mého názoru dnes mají zemědělské podniky ideální možnost převést nadbytečné pracovníky do těchto činností. Začít podnikat. Zásadní potíž je ale v tom, jak přesvědčit lidi. Dosud neměli žádnou zodpovědnost, měli zajištěné výplaty a perfektní přikrádání. Teď najednou chceme, aby přemýšleli, jak se uživí, co mají dělat, aby se obešli bez dotací.
V ČNR jste řekl, že systém tržní ekonomiky v zemědělství, výrobě a spotřebě potravin má a bude mít výrazná specifika. Můžete to konkretizovat?
Zemědělci jsou nuceni nakupovat nebo prodávat sezónní výrobky. V prvním pololetí jedou prakticky na úvěr a začínají vydělávat až v druhé půli roku. Úrok činí 24%. I když na tom díky inflaci můžete koncem roku při splácení vydělat, je vám to houby platné, protože už v květnu nemáte ani na výplaty a banka vám už nepůjčí.
Problém je v uplatnění ekonomické reformy v zemědělství. Je to dáno jeho organizací, tzv. družstevní demokracií. To, co se dá provést ve státním podniku, nejde provést v…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
