Delikátní byznys

Jednou z klíčových otázek řízení rozvoje města je samozřejmě otázka investic. Konkrétně, při vědomí naší prázdné kapsy, investic zahraničních. Respekt už o této choulostivé otázce psal v začátcích příprav regenerace Smíchova, kritizoval fungování poradního kolegia pražského primátora, které má na starosti agendu zahraničních zájemců o investování na území hlavního města Prahy.

Od té doby uplynul již nějaký čas, na pražské radnici sedí noví úředníci, ale téma zůstává tak trochu tabu. Jako by nás ona toužebně očekávaná a přivolávaná komercializace městského vlastnictví skutečně zaskočila. A tak se hlavně šušká, ale nedořekne, nejasnosti zaháníme mávnutím rukou, protože chceme věřit našim radním. Ale zdaleka dnes nejde o výsledný zisk, o to, zda byla smlouva např. s firmou Dambach ta nejlepší, je- li „Karlín prodaný“ či ne atd. Stojíme totiž de facto na počátku formování strategie vůči vnějším (mimoměstským), ale i vnitřním partnerům radnice. A musíme si zvyknout na to, že občan se bude ptát na kvalitu kooperantů, na metodu, jakou došlo k volbě, a vůbec na „technologii“ vstupu zahraničního kapitálu na náš městský trh. Zdá se, že jsme v tomto ohledu značně nejistí a tato nejistota může přirozeně znamenat zhoršenou pozici při oněch obchodních transakcích. Čímž chci potvrdit, že byznys na této úrovni nese samosebou delikátní znaky a že informace mohou být veřejnosti podány až v určitý okamžik. Na druhé straně zveřejněný koncept i zásady městské politiky jsou však stejně…