Delikátní byznys
Jednou z klíčových otázek řízení rozvoje města je samozřejmě otázka investic. Konkrétně, při vědomí naší prázdné kapsy, investic zahraničních.
Jednou z klíčových otázek řízení rozvoje města je samozřejmě otázka investic. Konkrétně, při vědomí naší prázdné kapsy, investic zahraničních. Respekt už o této choulostivé otázce psal v začátcích příprav regenerace Smíchova, kritizoval fungování poradního kolegia pražského primátora, které má na starosti agendu zahraničních zájemců o investování na území hlavního města Prahy.
Od té doby uplynul již nějaký čas, na pražské radnici sedí noví úředníci, ale téma zůstává tak trochu tabu. Jako by nás ona toužebně očekávaná a přivolávaná komercializace městského vlastnictví skutečně zaskočila. A tak se hlavně šušká, ale nedořekne, nejasnosti zaháníme mávnutím rukou, protože chceme věřit našim radním. Ale zdaleka dnes nejde o výsledný zisk, o to, zda byla smlouva např. s firmou Dambach ta nejlepší, je- li „Karlín prodaný“ či ne atd. Stojíme totiž de facto na počátku formování strategie vůči vnějším (mimoměstským), ale i vnitřním partnerům radnice. A musíme si zvyknout na to, že občan se bude ptát na kvalitu kooperantů, na metodu, jakou došlo k volbě, a vůbec na „technologii“ vstupu zahraničního kapitálu na náš městský trh. Zdá se, že jsme v tomto ohledu značně nejistí a tato nejistota může přirozeně znamenat zhoršenou pozici při oněch obchodních transakcích. Čímž chci potvrdit, že byznys na této úrovni nese samosebou delikátní znaky a že informace mohou být veřejnosti podány až v určitý okamžik. Na druhé straně zveřejněný koncept i zásady městské politiky jsou však stejně…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
