Milovice - strategický bod
Vojenský výcvikový prostor Mladá u Milovic se nachází asi 40 km od Prahy v okrese Mladá Boleslav. Má rozlohu 5.927 ha. Jsou zde rozmístěny objekty kasáren ženijních a spojařských útvarů, radiokomunikačních ústředen a motostřeleckého pluku s řadou podzemních skladů pohonných hmot, muničních skladů a bunkrů.
Vojenský výcvikový prostor Mladá u Milovic se nachází asi 40 km od Prahy v okrese Mladá Boleslav. Má rozlohu 5.927 ha. Jsou zde rozmístěny objekty kasáren ženijních a spojařských útvarů, radiokomunikačních ústředen a motostřeleckého pluku s řadou podzemních skladů pohonných hmot, muničních skladů a bunkrů. Volné plochy sloužily jako střelnice, tankodrom, chemické cvičiště a letiště. Svou polohou, rovinatým terénem a stabilním podnebím je z vojenského hlediska výhodným strategickým místem. Vojenský prostor byl založen r.1904 C.K. rakouskou armádou, která na území zrušené vesnice Mladá zřídila svou střelnici. Po první světové válce sloužil československé armádě a za druhé světové války byl obsazen wehrmachtem. Po válce opět patřil naší armádě a v r.1968 byl zabrán okupační sovětskou armádou. Svůj hlavní stan zde zřídilo Velitelství střední skupiny vojsk. Naše území má údajně opustit 30.6.1991.
Nedaleko obce Milovice - v bývalých kasárnách rakouské armády - má stanoviště velitelství střední skupiny vojsk. V průběhu dvaadvaceti let vyrostlo kolem kasáren veliké město. Celý areál je obehnán vysokým plotem.
Od přísně střežené hlavní brány vede hlavní ulice zdobená barevnými portréty vůdců světového komunismu. Po obou stranách silnice stojí panelové domy, v nichž žijí tisíce rodinných příslušníků důstojnického sboru. Mezi nimi - jako jediní civilisté - pobíhají děti.
Ve středu města se před nízkou budovou tyčí kamenné sloupy s bronzovými bustami hrdinů…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
